Na naší domácí scéně máme špatný (resp. nemáme žádný) světelný park. Chybí nám zařízení na regulaci světel. Jezdíme také hrát do jiných obcí (měst), kde jsou na tom podobně. Co dělat, když máme málo peněz?
Pavel Hurych
Jaroslav Vondruška ml.
1. Úvodem
Peněz je všeobecně málo a přesto se jimi mnohde plýtvá. Zkuste přesvědčit zastupitele obce, že to co děláte není jenom vaše zábava – ve finále je to zábava pro spoluobčany. A když vám přispějí, třeba jen několika tisícovkami, a vy to při svých představeních vhodně připomenete, bude to mít kladný ohlas ve volbách. Také sledujte, jestli nějaká instituce nebo nadace nevypsala grant, ze kterého by se dalo něco „utrhnout“. Sponzorství se u nás moc nenosí – mám však zkušenost, že čím menší obec, tím se lépe shání sponzoři. V neposlední řadě je také potřeba do toho vrazit něco ze svého. Vždyť je to naše zábava a jak praví klasik: „Každá sranda něco stojí.“ A ne vždy je to o velkých penězích …
1.1. Rozdělení světelného parku
Otázka samotná (resp. problematika světelného parku) je však dosti zapeklitá. Světelné zařízení si můžeme rozdělit do dvou základních skupin podle účelu použití:
- světelné zařízení stálé – stacionární
- světelné zařízení zájezdové – mobilní
U obou těchto skupin si musíme ujasnit, jak velký hrací prostor používáme, jaký má tvar a jestli nám stačí základní vysvícení nebo budeme používat mnoho světelných nálad a efektů.
Každá skupina obsahuje několik podskupin:
- světlomety a svítidla
- stojany a zařízení pro uchycení světlometů
- zařízení na regulaci světel
- kabely a ostatní pomocný materiál
1.2. Výrobci světelných zařízení
Výrobců světelného zařízení je mnoho, převážně zahraničních. Jejich sortiment se pohybuje od kompletního (od pultů po světlomety a stojany) po sortiment úzce specializovaný (např. multiplexery, demultiplexery, splitery a síťové nody). Já se zaměřím na dva domácí výrobce, o jejichž produktech jsem přesvědčen, že jsou velmi kvalitní a přitom cenově dostupné.
1.2.1. A.L.I. – ArtLighting International
Art Lighting International, dříve Technoart Újezd u Brna, před tím Divadelní technika a původně Divadelní služba, je firma zabývající se výrobou celé škály nejužívanějších divadelních světlometů typu A i B (viz dále). Lze zde nakoupit i doplňky ke světlometům (rámečky na filtry, foliové i skleněné filtry, klapky apod.) a také náhradní díly, což nebývá u většiny zahraničních firem zcela běžné. Výrobky jsou dostatečně robustní konstrukce a při rozumném zacházení vydrží i častou přepravu.
1.2.2. NOVA Lighting
Tato firma vznikla v roce 1992 a její zakladatelé do té doby pracovali ve stejném oboru v Československé televizi. Její sortiment se skládá ze zařízení pro regulaci světel od mobilních po stacionární, od pultů po výkonové jednotky. Troufám si tvrdit, že přes neustálý vývoj a modernizaci jsou jejich výrobky z dřívějších let s malými úpravami nebo doplňky kompatibilní se současnými. Také jsou schopni, a ochotni, opravit svá zařízení i více než deset let stará. Jejich zařízení v přepočtu na ovládaný výkon a okruh vychází cenově velice příznivě, a to i vzhledem ke kvalitě. Předešlé věty nepovažujte za reklamu, ale za konstatování faktů a zkušeností, které mně vedou k tomu vám jejich zařízení nabídnout.
2. Světelné zařízení stálé
Tuto skupinu nemá cenu moc rozvádět, protože zařídit kulturní stánek v obci by měl jeho majitel nebo provozovatel. K tomu několik poznámek. Velice často se stává, ba je to téměř pravidlem, že o technickém vybavení rozhodují lidé, kteří nemají v tomto oboru žádné zkušenosti. Například obecní rada zadala zpracování projektu i realizaci firmě, jejímž doporučením bylo, že zajišťovala techniku pro známý muzikál. Projekt nenechali posoudit odborníkovi z oboru, ba ani se nezeptali místního technika, zda nemá nějaké připomínky a zda to bude vyhovovat místním potřebám. Při provozu se potom zjistilo, že mnoho věcí nevyhovuje, některá zařízení jsou zbytečná a některá naopak chybí. Muzikál má úplně jiné požadavky než malá regionální víceúčelová scéna, o penězích nemluvě. Při námitkách a požadavcích ze strany uživatele zastupitelé odpověděli: „Co by jste ještě chtěli, vždyť to stálo takový peníze a vy nejste spokojený. Teď nedostanete nejmíň patnáct let ani korunu.“
Pokud mohu srovnat kvalitu a ceny jednotlivých zařízení na trhu, troufám si tvrdit, že seriózní firma by dodala za stejné peníze kvalitnější a provozně lépe vyhovující zařízení a nebo by byla minimálně o 30% levnější.
Tento odstavec berte jako varování a pobídku k aktivitě v případě, že se dozvíte o podobné akci u vás doma.
3. Světelné zařízení zájezdové
Jak již název napovídá, budeme toto zařízení využívat především při cestách do míst, kde není technické vybavení. Samozřejmě ho můžeme používat i na domovské scéně, bude-li potřeba. Dále se budeme věnovat jednotlivým podskupinám.
3.1. Světlomety a svítidla
Lze je rozdělit do tří základních skupin podle účelu jejich použití:
- plošné
- pro tváření světelného kužele
- zvláštní
3.1.1. Svítidla plošná – skupina A
Do této skupiny můžeme zařadit vany, různá světelná koryta a širokozářiče. Dnes se nejvíce setkáváme s tzv. halogenovými vanami, od těch nejmenších prodávaných v hypermarketech s příkonem 150÷500 W až po ty divadelní AHR (asymetrické) nebo CHR (symetrické) s příkonem 250÷1000 W.
3.1.2. Svítidla pro tváření světla – skupina B
Těmito svítidly můžeme měnit velikost nebo tvar světelného kužele pomocí různých mechanismů. Sem patří u nás vyráběné světlomety FHR (s plankonvexní čočkou) nebo GHR (s fresnelovou čočkou) o příkonech 500÷2000 W. Dále různé tvarovací a sledovací světlomety např. HHR650, resp. HHR2000 apod.
3.1.3. Zvláštní – skupina C
Sem patří stroboskopy, UV svítidla pro černé divadlo, různá efektová svítidla, majáčky apod. Také dia, video i jiné projektory.
Nás budou zajímat nejvíce skupiny A a B.
3.2. Stojany a zařízení pro uchycení světlometů
Stojan pro světlomety (divadelní hantýrkou – štendr) je většinou třínohé zařízení, ze kterého lze vysouvat teleskopické tyče. Někdy jsou nohy opatřeny kolečky pro lepší manipulaci. Stojany s kolečky jsou vhodné především pro film a televizi. Ve studiu se neustále rozmístění světel mění a nehrozí, že do nich nějaký divák nebo herec kopne a tím změní nastavení světel. Přestože nové stojany mají na kolečkách brzdy, nejsou tak stabilní. V divadle je možné použít kolečkový štendr např. v představeních, kde jsou stojany součástí scény a pohyb světel dotváří atmosféru inscenace (např. „C“ Svitavy, K. Šefrna – Slon). Z toho plyne, že stojany které budeme používat v hledišti musí být stabilní a s dobrou základnou, protože je většinou nelze přikotvit do podlahy. Pomocné stojany na jevišti většinou nejsou tak vysoké, je možné je přišroubovat do podlahy a většina herců při opakované aplikaci delšího předmětu pochopí, že se do nich nekope a není to ani věšák. Stojany, které budeme používat, můžeme nakoupit nebo vyrobit.
3.2.1. Stojany kupované
Jsou vyráběné převážně z hliníku a jeho slitin, takže jsou lehké (například Manfrotto MA269U Super Alu na obrázku vlevo). Jsou ovšem poměrně dost drahé. Vyrábějí se také stojany, které jsou vysouvané klikovým mechanismem, například Manfrotto MA087NW WIND-UP na obrázku vpravo. Několik příkladů stojanů od firem Eurolite a Manfrotto je v následující tabulce. Ceny jsou orientační a bez 19% DPH. Stojany je možné nakoupit v těchto cenových relacích u firmy Art Lighting International. Při trpělivém hledání po internetu je lze sehnat i levněji.
| Typ | Výška [cm] | Zátěž [kg] | Váha [kg] | Cena [Kč] | Výrobce |
| ALU-1 | 110÷250 | 20 | 5 | 1.380,– | Eurolite |
| LS-24 | 140÷240 | 60 | 10,4 | 3.100,– | Eurolite |
| LS-40 | 210÷400 | 6 | 14 | 4.650,– | Eurolite |
| MA0007U Alu Senior | 122÷315 | 12 | 3 | 2.975,– | Manfrotto |
| MA269U Super Alu | 144÷455 | 35 | 8 | 5.300,– | Manfrotto |
| MA269HDU HIGH S. A. | 173÷730 | 10 | 10 | 6.080,– | Manfrotto |
| MA087NW WIND-UP | 181÷380 | 30 | 21,4 | 12.000,– | Manfrotto |
3.2.2. Stojany vyráběné
Zručný divadelník (mající kamarády, kteří umí svařovat železo) si jednoduché pomocné stojany s pevnými nohami vyrobí sám. Na stojan 150 – 250 cm budeme potřebovat:
| Jäckel (čtyřhranná trubka) | 25×25 mm, tl. stěny 1,5 mm | 1,4 m | 1 ks |
| 0,5 m | 3 ks | ||
| 20×20 mm, tl. stěny 2 mm | 1,5 m | 1 ks | |
| Trubka nebo kulatina průměr 20 mm | 0,2 m | 1 ks | |
| Matice a šrouby M8 | 3 ks |
Větší podložky nebo kousky silnějšího plechu na podložení konců nohou. Materiál nakoupíte včetně DPH do 200,- Kč. Samotná výroba je jednoduchá. Výsledek v přepravní podobě je na obrázku vlevo.
Velké stojany s rozevíracími nohami lze také vyrobit. Nejlepší je si stojan vypůjčit a okopírovat jeho mechanismus, případně upravit rozměry podle našich potřeb. Důležité je zachovat poměr základna / výška / zatížení. Mám stojany 170÷450 cm, na které, při dnešních cenách železa, stál materiál kolem 600 Kč. Výsledek je na obrázku vpravo.
3.2.3. Další zařízení pro uchycení světel
Nejvíce používaným prvkem bude příčná tyč na stojanu, tzv. ráhno, které nám umožní namontovat na stojan více světel. Je to většinou kus čtyřhranné trubky, která je přišroubovaná na horní konec stojanu (příklad je na obrázku vpravo) a ve které jsou vyvrtané otvory nebo přivařené úchyty k přichycení světlometů. Způsoby upevnění světel jsou v zásadě dva:
- pomocí šroubu, většinou M10, prostrčeným v otvoru držáku světlometu (lyry) a stojanu nebo ráhna a dotažením matice. Je to sice jednoduché řešení, ale při montáži více světel na ráhno pracné a zdlouhavé. Většinou na to mají i dva lidé málo rukou a stále chybí matice nebo šrouby, případně obojí.
- pomocí čepů, kdy na každé lyře světlometu je stabilně namontován čep o průměru 15 mm se závitem M10. V čepu je drážka, do které při montáži zapadne zajišťovací šroub pouzdra. Pouzdro je přivařeno k ráhnu. Ráhno se montuje stejným způsobem na stojan.
Při nasazování svítidel na ráhno mám stačí teoreticky 1,5 ruky, protože do horních pouzder zasuneme jednou rukou světlomet a tou samou rukou utáhneme zajišťovací šroub. U dolních pouzder bohužel potřebujeme kompletní sadu rukou. Tento způsob nám umožní dostat na ráhno dlouhé 60÷75 cm tři světlomety FHR500 nahoru a dva FHR500 nebo FHR1000 dolů. Nesmíme zapomenout, že světlomety (zvláště ty, které jsou zavěšeny zespodu) musí být ještě zajištěny pojistným lankem nebo řetízkem proti pádu.
Současné bezpečnostní předpisy EU nám neukládají povinnost, ale uvalily na nás zodpovědnost. Tedy přeloženo do češtiny – dělej si to jak chceš, ale když se někomu něco stane, tak to odneseš. Dřívější ČSN nebo ON jsou pouze doporučené, tedy i když splníš všechny předpisy a normy a někomu se něco stane, tak to stejně odskáčeš ty, který jsi to namontoval.
Pojistný řetízek je velice jednoduchý. Stačí kousek řetízku, který unese cca trojnásobek váhy zajišťovaného břemene a odpovídající karabina. Pojistná lanka prodává A.L.I. a 0,5 m s očnicemi a karabinou stojí okolo 150,- Kč s DPH.
Dalším užitečným držákem je točna pod stíhačku (ložisková, vyráběná firmou A.L.I. je na obrázku vlevo). Je to vlastně otočný čep pod světlomet kterým sledujeme pohybujícího se herce po jevišti. Nemusí to být profesionální sledovací světlomet s drahou optikou, stačí normální světlomet, na který připevníme zužující se plechovou trubku, abychom omezili světelný kužel na potřebnou velikost. Točna je velice důležitá pro plynulost pohybu světla. Nemusí obsahovat žádná axiální ani radiální ložiska, protože nebudeme určitě používat vysoko výkonné sledovací reflektory, které se složitou optikou váží i více než 50 kg. Stačí čep o průměru 20÷25 mm a délce přibližně 200 mm, který je uchycen do stojanu (doma vyráběná točna je na obrázku vpravo). Čep je v horní části zaoblen do polokoule. Na tento čep je nasazena zaslepená trubka o nepatrně větším průměru než je čep. Trubka se musí volně otáčet, nesmí se však viklat. V horní části trubky je zavařen šroub na přimontování k lyře světlometu. Do boku trubky je vyvrtán otvor s přivařenou maticí. Šroub slouží jako brzda točny.
3.3. Zařízení na regulaci světel
V úvodu něco málo historie i současnosti. Za posledních osmdesát let došlo v oboru regulace světel k velikému vývoji. Od regulace vodním odporem, reostaty přes transduktory, autotransformátory, tyratrony (elektronky, které umožňují regulovat proud ve velkém rozsahu a výkonu). V sedmdesátých letech minulého století začaly pronikat do regulace světla v divadlech polovodiče – tyristory, triaky. Současná stmívací zařízení používají, kromě triaků, novou technologii, která spočívá v řízení výkonného tranzistoru IGBT pulzně-šířkovou modulací (PWM).
Od doby, kdy pronikly do regulace polovodiče, dochází ke snaze oddělit od sebe výkonovou a řídicí složku. Vznikají samostatné analogové řídící pulty a samostatné výkonové jednotky a přesto, že již neváží několik stovek kilogramů se stěhují do podpalubí. Pulty mají 3÷7 předvoleb a začínají se objevovat i lehčí mobilní zařízení.
V posledním desetiletí dochází k velkému rozmachu číslicové techniky a mikropočítačů. Výkonové jednotky jsou řízeny digitálním signálem s protokolem DMX 512 (o něm někdy později).
Pokud máte k dispozici byť staré nebo porouchané zařízení, není potřeba jej hned vyhodit. Mnohdy jej lze nevelkým nákladem opravit nebo částečně zmodernizovat. Pokud nemáte vůbec nic, jsou dvě možnosti (pominu-li možnost třetí, že se rozhodnete rezignovat a místo divadla budete hrát třeba golf – i když dobrá výbava a členství v klubu vyjde dráž než zařízení malého divadla):
- poohlédnout se po nějakém starším, byť třeba poškozeném, zařízení, které lze opravit. Doporučuji postupovat jako v odstavci 1,4. Setkal jsem se se situací, kdy organizace byla ochotna přenechat sice starší, ale bezchybně fungující, zařízení za směšnou cenu, protože se jej potřebovala rychle zbavit.
- zakoupit zařízení nové
3.3.1. Osvětlovací pulty
Digitální pulty skýtají mnoho možností nastavení, disponují možností ukládat světelné nálady do paměti a to od 12 u těch nejednodušších pultů až do několika tisíc nálad včetně nastavení obou časů prolnutí (UP a DOWN) dvou nálad mezi sebou. Tyto složitější pulty scénického a efektového osvětlení pracují v několika na sobě nezávislých, ale vzájemně se podporujících režimech. Okruhy lze ovládat z jedné nebo dvou manuálních předvoleb, tedy pro každý okruh máme samostatný tahový potenciometr (šavli, zvukaři říkají kliku). Dále potom ze submasterů, kdy pod každou šavlí máme uloženou celou světelnou náladu. Dalším režimem je prolínač (CROSSFADE), kdy máme v paměti uloženy všechny světelné nálady v pořadí, jak jdou za sebou včetně časů jejich prolnutí mezi sebou a stiskem tlačítka na narážku aktivujeme jejich změnu. Další možnou výbavou je efektový modul (CHASE), kde můžeme mít uloženy různé efekty, např. pro diskotéku a manuálně nebo v nastaveném čase, případně audio vstupem jednotlivé efekty aktivujeme.
Některé pulty mají zabudovaná zařízení, kterými se pomocí protokolu DMX 512 ovládají další zařízení, např. pohyb reflektorů typu SCAN, SPOT nebo WASH, mlhostroje, sněhostroje a další zařízení vytvořená třeba jen pro danou inscenaci.
Osvětlovacích pultů je dnes k dispozici nepřeberné množství typů od mnoha renomovaných firem. V poslední době se na trhu objevilo několik pultů pochybného původu – Španělsko, Izrael, Turecko, Čína, apod. Mohu je vřele nedoporučit, neboť už svojí cenou nebudí důvěru. Navíc některé mají sice režim prolínač (CROSFADE), ale nemají možnost submasterů, které jsou pro provoz pultu potřebnější. Tento nedostatek mají i některé varianty značkových pultů, např. ZERO88 Alcora nebo Berhinger EUROLIGHT LC2412.
V následujících odstavcích se zaměřím na tři představitele osvětlovacích pultů, podle mého názoru vhodných pro naše účely – jak kvalitou, tak i cenou.
Malý pult NOVA Minor
Paměťový ovládací pult MINOR má 12 okruhů se samostatnými ovladači a jeden hlavní ovladač (generál). V pultu lze v režimu MEMORY pod každý ovladač uložit jednu celou náladu a potom ovladače (šavle) fungují jako submastery. Pult může také pracovat v režimu FLASH. Pomocí tlačítek lze blikat jednotlivými okruhy nebo submastery. Výstup je analogový 0÷10 V / 5 mA a digitální sériový s protokolem DMX 512, napájení externím zdrojem. Cena se zdrojem 5.990 Kč bez DPH.
Pulty NOVA Maior
Jsou určeny pro vytváření malých a středních osvětlovacích systémů s vysokými nároky na rozsah funkcí. Jednotlivé okruhy lze ovládat z jedné nebo dvou manuálních předvoleb, ze submasterů, z prolínače (CROSSFADE) nebo efektového modulu. V paměti je možno uložit více než 1500 světelných nálad. Vyrábějí se ve čtyřech variantách – 12/24 pro 24 okruhů, 24/48 pro 48 okruhů, 36/72 pro 72 okruhů a 48/96 pro 96 okruhů. Velkým plusem oproti podobným pultům je možnost téměř okamžité změny intenzity jednoho světlometu během představení.
Pulty Strand řady 200
Poměrně dobře vybavené pulty – 2 stránky submasterů, 4 stránky efektů, efektová jednotka 24×100 kroků, submastery, prolínač, časové řízení prolínání a efektů, audio vstup do efehtové jednotky, možný výstup na SVGA monitor. Vyrábějí se ve dvou provedeních – 12/24 pro 24 výstupních kanálů a 24/48 pro 48 výstupních kanálů. Do každé submasterové stránky je možné uložit 24, resp. 48 submasterů. Umožňuje přečíslovat okruhy (PATCH) v celém rozsahu 512 kanálů. Nevýhodou těchto pultů je relativně složitý postup změny intenzity jednoho světlometu během představení. Provádí se přes editační menu.
3.3.2. Výkonové jednotky
K pultu potřebujeme stmívací jednotky. Přestože bychom sehnali staré analogové jednotky, pokud by jejich cena nebyla opravdu směšná, doporučuji nákup nových jednotek s digitálním vstupem DMX 512, protože v případě pozdějšího přechodu na větší a vybavenější pult bychom mohli mít problémy s propojením, neboť tyto pulty již mají výstup pouze digitální.
Jednotky NOVA DD12
Přenosná triaková stmívací jednotka DD12 s digitálním vstupem DMX 512 umožňuje ovládat příkon 12× 5 A. Na každý okruh můžeme připojit zařízení o příkonu 1150 W, což nám umožní spárovat světlomety osazené 500 W žárovkami. Pomocí zabudované řídící jednotky s displejem můžeme nastavit a uložit 20 světelných nálad přímo v jednotce bez použití pultu. Tato služba je vhodná pro jiné uživatele společného prostoru, např. pro schůze nebo hudebníky, protože se dá přednastavit nasvícení takové akce a pořadatel stiskem jednoho tlačítka rozsvítí potřebné osvětlení a neničí nám neodbornou manipulací pult. Jednotky DD12 se vyrábějí ve třech variantách DD12E, DD12W a DD12W2.
Jednotky DD12W mají výstupy pomocí 24-pinového multikonektoru Wieland a potřebujeme k jejich připojení rozbočovací skřínku s 12 zásuvkami, propojovacím kabelem a protikusem Wieland. Jednotky DD12W2 mají výstup pomocí dvou 16-pinových multikonektorů Wieland a potřebujeme k jejich připojení dvě rozbočovací skřínky se 6 zásuvkami, propojovacím kabelem a protikusem Wieland. Cena DD12W je 20.750,- bez DPH.
Jednotky DD12E mají výstup k světlometům pomocí přístrojových euruzásuvek (stejné jako jsou u počítače – normální by se tam nevešly) a musíme si sehnat nebo vyrobit redukce. Cena DD12E je 20.580,- bez DPH.
Rozbočovací skřínka s 24-pinovým konektorem Wieland (na obrázku vpravo) je za 3.450,- + 179,- / 1 m kabelu. Tato varianta je sice cca o čtyři tisíce dražší, ale přesto ji preferuji, protože eurozásuvky při častém používání přestávají mít dobrý kontakt a mohou být zdrojem poruch a výpadků při představení.
Pozn.: U těchto jednotek výrobce udává maximální výstupní proud 5 A a jištění je trubičkovou pojistkou F5A. Po prozkoumání vnitřku jednotky lze říci, že je možné pojistky F5A vyměnit za pojistky F6,3A a pak je možné spárovat i světlomety se žárovkami 650 W nebo ovládat světlomety osazené žárovkami 1200 W.
Jednotky Behringer LD6230
Triaková stmívací jednotka LD6230 s digitálním vstupem DMX512 i analogovým 0÷10 V umožňuje ovládat příkon 6× 10 A. Na každý okruh tedy můžeme připojit zařízení o příkonu 2300 W, což nám umožní spárovat světlomety osazené 1000 W žárovkami. Nevýhodou těchto jednotek je připojení napájení a světlometů – přes šroubovací svorky. Cena je cca 7.200,- Kč s DPH.
Jednotky Eurolite EDX-4
Triaková stmívací jednotka EDX-4 s digitálním vstupem DMX512 i analogovým 0÷10 V umožňuje ovládat příkon 4× 5 A, součet maximálně 16 A. Na každý okruh tedy můžeme připojit zařízení o příkonu 1150 W, což nám umožní spárovat světlomety osazené 500 W žárovkami. Jednotky jsou jednofázové s jističem 16 A a výstupem na zásuvky (ale německé bez zemního kolíku – je nutné použít vidlice s „lyžinkami“). Cena je cca 3.200,- Kč s DPH.
3.3.3. Propojení sestavy
K propojení celého kompletu potřebujeme ještě datový kabel, což je vcelku směšná položka 490,- za koncovky + 25,- za každý metr kabelu. Suma sumárum na takovéto zařízení potřebujeme 33.000÷38.000,- Kč s DPH. V některých případech mohu, zvláště pro amatérské soubory, domluvit slevu. Pro náročnější a movité soubory mohu doporučit variantu MAIOR 12/24 pro 24 okruhů a 2× DD12W s příslušenstvím, cca za 95.000,-Kč.
3.4. Kabely a ostatní pomocný materiál.
Kabelů používáme většinou dva druhy – pětižilový (resp. čtyřžilový) pro přívod napájení do jednotek a 3-žilový pro rozvod proudu k zátěžím, tedy světlometům. Jednotlivé vodiče v kabelu musí odpovídat svým průřezem zatížení, celý kabel předpokládanénu namáhání.
Pro naše potřeby se nejlépe hodí kabely, typu CGSG – kabely pro středně těžké mechanické namáhání s dvojitou gumovou izolací. Jejich další výhodou je že jsou černé a nebijí tolik do očí v případě, že je musíme natáhnout třeba po předscéně nebo na jevišti. Při slušném zacházení a občasné údržbě (jednou za 2÷3 roky otřít hadrem namočeným v Regumu nebo Glycerinu) vydrží několik desítek let.
Největším nepřítelem kabelů je teplo, přetěžování a dveře. Není dobré kabely, zvláště pak zatížené, vystavovat prudkému slunci. Velkým nepřítelem je zátěž kabelů, které jsou smotané nebo ještě hůře namotané na kovové cívce. Dochází k indukci výřivými proudy, při nichž vzniká velké teplo, kterým se poškodí vnitřní izolace. Přetěžováním kabelů dochází ke stejnému jevu. U kabelu, který je přiskřípnutý mezi dveřmi nebo např. pod dekorací, dojde k narušení vnitřní izolace, vznikne zkrat a pokud nejsou v přádku pojistky, může dojít i k požáru. Minimálně však máme zničený kabel.
3.4.1. Kabely k výkonovým jednotkám
Budeme potřebovat přívodní kabel k jednotkám. V našem případě při použití jedné jednotky DD12 kabel CGSG 5×2,5 (kabel pro střední zátěž s dvojitou gumovou izolací a pěti vodiči, každý o příčném průřezu 2,5 mm2) opatřený na konci zásuvkou 5×32 A. Předpokládejme, že v budově je nový rozvod a tak na jevišti nebo v jeho blízkosti nalezneme vhodnou zásuvku na připojení našeho kabelu. Ze zkušenosti vím, že většinou stačí kabel okolo 25 m. Pokud nestačí, tak někdy je i 60 m málo – to se řeší individuálně a většinou to má za úkol pořadatel. Je zcela samozřejmé, že na zájezdech nebudou mít shodnou zásuvku jako máme v našem divadle, protože těch druhů se za ta léta elektrifikace nashromáždilo mnoho – 16A plochá 4- nebo 5-kolík, 25A oválná 4-kolík, 16, 32, 63 A kulatá 4- nebo 5-kolík). Nejlepší je, zjistit dopředu jakou zásuvkou disponují a namontovat ji na svůj kabel nebo si pořídit redukce. Jednotky je vhodné umístit pod některý ze stojanů, protože tím ušetříme prodlužovací kabely.
3.4.2. Kabely ke světlometům
Prodlužovací kabely, tedy přívody k jednotlivým světlometům použijeme opět CGSG, ale 3×1. Prodlužovací kabely musí být třížilové. Kabel bez samostatného ochranného vodiče je životu nebezpečný. Osvědčili se mi prodlužovačky v délkách 5 m, 10 m a 25 m. Je vhodné mít několik kratších (3÷5 m) prodlužovaček s trojzásuvkou. Dají se koupit již hotové, jsou sice plastové, ale tady to tolik nevadí. Hypermarkety je mívají občas v akci za babku a v tom případě je to spotřební zboží. Dále několik rozboček (hodí se třeba při párování světlometů) a počítat i s přívodem proudu k osvětlovacímu pultu. U prodlužovacích kabelů je nejlepší nakoupit materiál ve velkoskladu a nechat si je udělat od kamaráda elektrikáře. Na vidlicích a zásuvkách se nevyplatí šetřit. V současnosti je prodávají v gumovém provedení. Jsou sice téměř dvojnásobně dražší než obyčejné, ale vydrží mnohonásobně více. Ceny kabelů záměrně neuvádím, protože se jednak neustále mění a záleží také na tom, kde je budete kupovat a případně jakou dostanete slevu.
3.4.3. Ostatní pomocný materiál
Do této kategorie patří hlavně různé lampičky, které nám poslouží na osvětlení pracovního stolu osvětlovače nebo nápovědě, popřípadě v zákulisí hercům, aby se neutloukli ještě dříve něž vstoupí na jeviště. Velice dobře se osvědčují malé orientační lampičky se svítivou diodou, co se strkají rovnou do zásuvky.
4. Modelový prostor
Jako model použijeme hrací prostor klasické kukátko široké 6 m v portále, hluboké 5 m od portálu k horizontu a s předscénou 7×1,5 m.
4.1. Základní nasvícení
Na scénu budeme svítit z hlediště ze tří stojanů umístěných vpravo a vlevo přibližně na úrovni portálu ve vzdálenosti cca 5 m od hrany předscény. Třetí stojan bude uprostřed ve vzdálenosti cca 6÷7 m. Na jeviště umístíme do pravého i levého portálu po jednom stojanu. Počítejme s tím, že světlo by mělo dopadat na hrací plochu zvrchu pod úhlem asi 45° (což se nám většinou nepodaří, pokud nemáme k dispozici balkóny, protože při vzdálenosti 5 m a výšce předscény 1 m by musel být světlomet min. 6 m nad podlahou hlediště). Tento úhel je ideální pro vytváření plastičnosti nejen hercova obličeje, ale celé postavy. Budeme si pamatovat, že je důležité se v rámci možností tomuto úhlu co nejvíce přiblížit, protože čím bude úhel menší, tím bude prostor placatější a na pozadí bude více stínů.
Minimální obsazení jednotlivých stojanů pro základní vysvícení hracího prostoru je v tabulce:
| Umístění stojanu | Světlomety | ||
| počet | příkon/ks | typ | |
| Střed hlediště | 2 | 1000 W | B |
| Pravá a levá strana hlediště | 2 + 2 | 500 W | B |
| Pravý a levý portál | 1 + 1 | 500 W | B |
Pokud máme možnost, přidáme nad jeviště do portálu dva světlomety 300÷500 W typu A.
Každý světlomet by měl být samostatně regulován. Někdy je možné je spojovat po dvou (párovat), např. P-L.
Toto je minimum, tzv. „aby tam bylo vidět“. Měli bychom také mít jedno svítidlo 1000 W typu A umístěné v hledišti, které budeme používat jako osvětlení sálu před začátkem, o přestávkách a na konci. I toto světlo by mělo být plynule regulovatelné. Není nic odpornějšího než zářivky zhasínané a rozsvěcené vypínačem.
V základní sestavě tedy máme 8÷10 svítidel na jeviště a jedno na osvětlení sálu. V tomto případě nám bude vyhovovat zařízení s 12 okruhy pro max. zátěž 1000 W na okruh. V případě potřeby přidání dalších světlometů můžeme některé 500 W okruhy spárovat. Pro regulaci světlometů postačuje pult Minor s jednou výkonovou jednotkou DD12.
4.2. Rozšířené nasvícení
Jestliže budeme chtít trochu se světlem kouzlit, budeme potřebovat dalších 4 až 6 světlometů o příkonu 500÷1000 W. Když umístíme světla dál od hracího prostoru budeme muset zvýšit příkon (wattáž), protože světlo ubývá se čtvercem vzdálenosti. K tomu už potřebujeme zařízení pro regulaci 18 okruhů. To se však špatně shání, proto doporučuji pult Maior 12/24 a dvě výkonové jednotky DD12W (k nim už přívodní kabel musí mít průřez alespoň 4 mm2).
4.3. Příkon versus světelný výkon
Výčet počtu světlometů a jejich příkonu v předchozích odstavcích je velice hrubý. Je několik dalších velice důležitých prvků, které ovlivňují množství a kvalitu světla. Záleží na kvalitě světlometů a světelných zdrojů (žárovek), na konstrukci a technickém stavu svítidla. Světlomet se zaprášenou čočkou a špinavým nebo chybějícím reflektorem (zrcadlem) nebo špatně nastavenou žárovkou může ztrácet až 50 % svého výkonu. Moderní světlomety s halogenovými žárovkami vyzařují více světla při stejném počtu Wattů než světlomety starší výroby s klasickými vysokowattovými žárovkami. Hovoříme o větším světelném toku (světelný tok – jednotka lumen, zkr. lm). Světelný tok je dán měrným výkonem světelného zdroje (měrný výkon – jednotka lumen na watt, zkr. lm/W). Měrný výkon žárovek není přímo úměrný počtu wattů. Žárovka o příkonu 15 W má měrný světelný výkon 6,33 lm/W, klasická 1000 W žárovka do světlometu má měrný výkon 17,2 lm/W, halogenová 1000 W žárovka 29,0 lm/W. Srovnáním těchto dvou 1000 W žárovek zjistíme, že klasická žárovka má světelný tok cca 17200 lm a halogenka cca 29000 lm. Laicky řečeno – bude svítit 1,7× více než klasická žárovka.
4.4. Čím tedy budeme svítit?
4.4.1. Nové světlomety
Začnu tou nejdražší variantou – koupíme nové světlomety. Pokud se rozhodnete nakoupit nové světlomety tuzemské výroby, doporučuji je nakoupit přímo u výrobce – A.L.I. Já mám sadu cca 25 kusů světlometů typu FHR, HHR a CHR, která najezdila několik desítek tisíc kilometrů v tuzemsku i zahraničí – od Katalánska po Estonsko, a kromě občasného dotažení povolených šroubků a očištění od prachu nevyžaduje žádnou údržbu. I cena vzhledem ke kvalitě je příznivá. Uvádím orientační ceny bez 19% DPH:
| AHR500 / CHR500 | 3.100,- |
| Žárovka 500 W | 110,- |
AHR1000 / CHR1000 | 3.400,- |
| Žárovka 1000 W | 230,- |
FHR500 / GHR500 | 3.600,- |
| Žárovka 500 W Žárovka 650 W | 450,- 570,- |
FHR1000 / GHR1000 | 5.800,- |
| Žárovka 1000 W Žárovka 1200 W | 470,- 580,- |
Tvarové světlomety typu HHR se pohybují od 18.000,- do 60.000,- podle požadavku na optiku. Reflektory typu PAR nedoporučuji. Jsou sice levné, okolo 1000 Kč, ale nedá se měnit světelný kužel. Jsou vhodné pro hudební vystoupení a na diskotéky. Žárovky jsou dražší než samotné svítidlo.
Někteří prodejci nabízejí světlomety zahraniční výroby. Některé jsou značkové, např. od firem Strand Lighting, Lampo, ETC, Griven, ADB apod. Jsou nesrovnatelně dražší a nejsou o tolik kvalitnější. Jsou případy, kdy jsou i horší než tuzemská výroba. Světlomety neznámých značek jsou na pováženou zvláště u mobilních zařízení. Navíc je tu nebezpečí, že je to jednorázová dodávka a později neseženeme doplňky nebo náhradní díly, protože jsou atypické. A tak nižší cena bývá často prodělkem.
4.4.2. Starší světlomety z druhé nebo páté ruky
Shání se dost těžko, ale když je člověk vytrvalý, občas něco vyžebrá. Je potřeba kontaktovat vedoucí a ředitele kulturních zařízení, jestli nemají nějaké starší nepoužívané nebo poškozené světlomety, které by mohly za rozumný peníz nebo ještě raději za úsměv pohledné kolegyně souboru přenechat. Je také potřeba zjistit, jestli nebude zařízení rekonstruováno. Tam se občas dá něco sehnat za rozumnou cenu. Občas se objeví inzerát nebo třeba na webu ArtLightingu je bazar.
4.4.3. Staré světlomety
Můžeme také sehnat staré světlomety (Vohralíky, Mauly, Episkopy apod. bývají na půdách a ve sklepích kulturáků) a upravit je na nové žárovky (viz AS 1/2005). Do začátku si v některých případech, hlavně v prostoru jeviště, můžeme pomoci malými halogenovými vaničkami z hypermarketu, na které přišroubujeme pohyblivé klapky, abychom mohli světlo alespoň částečně tvarovat a směrovat.
4.5. Stojany a kabely
Tři stojany v hledišti – měly by dosahovat alespoň do 4 metrů a na svém vrcholu unést cca 25÷30 kg. Jejich nohy by měly v rozevřeném stavu stát na obvodu kruhu o průměru asi 150 cm. Dva pomocné stojany na jevišti – výška přibližně 2,5 m nosnost 7÷10 kg. Základna o průměru 100 cm. Kabely nám stačí 4× 25 m, 4× 10 m a 2× 5 m. Samozřejmě s přibývajícími svítidly budeme potřebovat další kabely.
V závěru nabízím zcela zdarma (v případě výjezdu za cesťák) konzultaci, protože takto široce pojatý dotaz nelze zodpovědět na několika stránkách. K dispozici jsem na čísle mobilu 603 77 59 84.